Diving Bali

Zpráva o nehodě čecha při potápění na Bali

Předem bychom chtěl vyslovit rodině, pozůstalým a přátelům jménem svým i zaměstnanců centra v Tulambenu upřímnou soustrast.

 

Stručný přehled (z dostupných informací)o událostech – před – během a po kritickém ponoru.

 

– slečna L.a její buddy pan VN přijeli do našeho potápěčského centra Deep Blue Studio v Tulambenu na Bali se skupinkou českých turistů, kteří v našem centru absolvovali bezproblémové seznamovací ponory (Introdive).

Dle informací z české komunity na jihu Bali citace: Slečna L. s panem VN den před hodně pili (ostatně jako každý večer)a bylo vidět, že Vladimír ještě není úplně v pořádku.

 

– slečna L. a pan VN odmítli místního instruktora, protože oba mají prý licenci na Advanced open water diver. Potápěli se pouze se standardním hloubkoměrem a tlakoměrem na zbývající vzduch. Ani jeden z nich neměl potápěčský počítač.

 

– první ponor byl bez problémů. Před druhým ponorem si dal Vladimír pivo a vykouřil několik cigaret. Pak se šlo na druhý ponor. Pan VN se opět šel potápět s L., která mu slíbila, že ho vezme na nějaká úžasná místa.

 

– podle slov L. se při druhém ponoru potápěli do 70 metrů (hloubkoměr má stupnici jen do 60 metrů). Problém byl ale v tom, že na konci vyplavali na hladinu moc rychle. L. byla bez problémů, ale VN začal po vynoření ztrácet stabilitu, ztratil cit v končetinách a přestával vidět. Začínal špatně dýchat a ztrácel vědomí. Na těle se mu objevily modré fleky a podlitiny.

 

– L. zalarmovala místní Balijce, kteří přijeli s kyslíkem. Po něm se udělalo VN lépe, že dokonce odmítal jít do nemocnice. Přesto se L. spojila s naším řidičem a ten ho odvezl do místní nemocnice. Tam ho prohlédli, stanovili diagnózu (Kesonova nemoc), vystavili účet na 1.000.000 Rupií a prohlásili, že pro něj víc udělat nemůžou, protože nemají přetlakovou komoru.

 

– tak řidič naložil VN a jel s ním do větší (krajské) nemocnice na pohotovost. Ani tam však neměli přetlakovou komoru, tak dostal opět jen kyslík a infuze. VN byl v té době při vědomí a komunikoval.

 

– asi po hodině, kdy Balijci dokončili papírování, převezli VN v sanitce do nemocnice v Denpasaru, kde dnes zemřel.

 

– když se účastníci výletu s L. bavili, jak k tomu mohlo dojít, tak řekla, že ví o tom, že se nesmí vynořit moc rychle, ale že to vždycky nějak odhadla, ale tentokrát to asi nevyšlo…

 

 

Osobně jsem přijel do Tulambenu v okamžiku, kdy skupina ve 2 autech odjížděla. Náš (hodně naštvaný) divemaster mi ukázal hloubkoměr s vlečnou ručičkou zaseknutou na maximu. Podle slov managera centra se účastníci kritického ponoru chovali arogantně, nerespektovali jakákoliv doporučení ohledně bezpečného potápění.

 

Mé vyjádření k události:

 

Potápění v Tulambenu podléhá určitým regulím a předpisům. Ve většině center není možné potápění bez místního doprovodu. Někde to je možné (samozřejmě u kvalifikovaných potápěčů) a při splnění buddy systému po 4 ponorech, které absolvujete s místním průvodcem, který Vás seznámí jak a kde bezpečně do vody a z vody…

 

– ze svědeckých výpovědí i příznaků je jasné, že pan VN utrpěl dekompresní chorobu (DCS) podle příznaků poměrně těžkého stupně.

 

– je nepochopitelné, že pan VN (který údajně měl kvalifikaci AOWD)v době kdy byl při vědomí nevyžadoval okamžitý transport do dekompresní komory, kde měl šanci na záchranu života.

 

– v potápěčském centru jsou na viditelném místě telefonní čísla na:

Dekompresní komoru v Sanglah hospital v Denpasaru a zaměstnanci ví jak postupovat při nehodě

 

– o někom kdo se odváží k (opakovanému) ponoru do 70ti metrů bez potápěčského počítače a navíc v diskutabilním fyziologickém rozpoložení jsem již dlouho neslyšel

 

– ředitel naší firmy PT Deep Blue Studio na Bali kontaktoval orgány policie, které vedly vyšetřování i konzula ČR i nemocnici. Z hlediska policie je šetření u konce. Ze zprávy konzula byl údajně pan VN rodina L. Pitevní zprávu nemáme.

 

– za to, že jsem (po velmi špatných zkušenostech z minulosti) okamžitě zveřejnil informativní zprávu o nehodě, na sociální síti, jsem získal řadu titulů i urážek, že jsem se nepodepsal – to teď činím. Samozřejmě předpokládám, že vše byli odborníci v oboru potápění.

 

Autor článku:

Jiří Hruška – majitele centra PT DBS v Tulambenu, které potápění na Bali provozujeme již 19tým rokem. Držitel kvalifikace Honorary Master Instructor  UDI ****, Instruktor IANTD, Instruktor CMAS ** (s neprodlouženým statusem) a Instruktor DAN (záchranář). První ponor s přístrojem absolvoval před 51 lety, napotápěno více než 12 tis ponorů. Potápěčské centra provozuje i v Chorvatsku a ČR.

PS: Dosud jsme se s podobnou nehodou a absolutním nerespektováním zásad bezpečného potápění nesetkali. Zaměstnanci centra jsou zdrceni, já těžce rozčarován.

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde